Bez jedné zdi...
Přátelé, kamarádi,
přiznám se, že tyhle řádky nepíši ani trochu rád.
Přírodní zákony člověk neukecá, neobelže ani ne-u-předstírá. Žiju v přesvědčení, že chci-li, aby se cokoliv v žití dařilo, je třeba pro to něco dělat. Aby vůz jel, je nutné dobře táhnout,... aby oheň hořel, je třeba nosit a přikládat dřevo průběžně a pořád.
Neuvědomil, jsem si, že už není všechno tak, jako v bujarosti let nezralých a těch ohňů, které jsem založil je víc, než jsem schopen obstarat. Nezjistil jsem tak včas, že ohně skomírají, dřevo dochází a není dost sil ho na všechny donést.
Doba je nesmlouvavá, uspěchaná, tvrdá. A tak, abych v prvním pádě zachoval tu svoji přiměřenou teplotu 36,6°C, je třeba některé vatry nechat zvolna doplát a ponechat ty, které jsou životně důležité.
Proto za ohlušujícího tikotu kyvadla a zvolna klesajícího závaží svých roubenkových hodin přijímám nepříjemná a těžká rozhodnutí...a oznamuji odchod z kapely 4zdi.
Děkuji Vám všem za podporu a za neuvěřitelnou energii, kterou jsem nejen já od Vás za těch 20 let přijímal. Děkuji kapele za totéž. Byla to dlouholetá infuze, na kterou jsem byl napojen a nebude jednoduché dál být bez ní.
Závěrem bych rád řekl, že neodcházím od Zuzky, Hynka ani Dana ve zlém, že dál zůstáváme přáteli a že kapele přeji vše dobré a hodně skvělé muziky, neutuchající inspirace a mnoho upřímných posluchačů.
...já sám i nadále věřím, že „Blázni umírají nadvakrát“…
Pytrís