Folk II - 08

KOMORNÍ LETNÍ FOLKOVÁNÍ NAD LUCERNOU

    Úderem půl osmé Malý sál KD Máj potemněl a na tradiční znělku volně navázala píseň „Pojď dál“ v podání Zuzky a Hynka. Tím bylo povinnosti 4zdí pro tento večer učiněno zadost a komotní večer písničkářů mohl začít.

    Protože vzdáleně tuším jakou dřinu a těžkou pozici v prosazování svých sdělení mají písničkáři obecně a taky vím, že kapely a vícečlenná sdružení jsou už ve své podstatě ve výhodě, koncipoval jsem záměrně tento večer pouze ve prospěch vystupujícíh – proto tentokrát pouze písničkáři - aby dojem diváka mohl být co možná nejobjektivnější ke srovnání jednotlivých aktérů.

    Po tradičním úvodu již mohl nabízet svoji produkci Pavel Petran. U Pavla si dovolím malý a skromný komentář. Po loňské Portě, kdy jsem zaznamenal v Jihlavě dvě jeho písně, jsem tentokrát mohl vyslechnout podstatnou část jeho vystoupení. Můj dojem, ač z velmi rozevláté pozice, je velmi přívětivý a milý. V první řadě jeho barva hlasu je sice trochu podobná jednomu velkému jménu, ale když jsem si tuto analogii odmyslel, dostalo se mi velmi příjemného podání jeho písní. Možná cítím trochu malý rozpor, který může být pouze mým dojmem, ale Pavel svým projevem někdy působí až moc pokorně a skromně, jindy, především obsahem díla, zas velmi odhodlaně. To ponejvíce při nabídce jeho košilatých písní z kategorie „Na vlastní nebezpečí“. Jedním dechem ale dodávám, že ono téma je živé v každém věku a ani u jednoho dílka jsem nezaznamenal, že by překračovalo míru, či hranice vkusu. Pavel v Pelhřimově jistě nebude zapomenut a jeho vystoupení vneslo do hlediště velmi příjemnou náladu a občasné výbuchy smíchu, což určitě podstatné naznačuje….Ještě vylosování výherců a další pán na holení….

 

 

 

 

 

 

 

    …Tedy zralá dáma. To ta Simona Klímová ze Slaného. Se Simčou se potkáváme na scénách i mimo ně již dobré tři roky. Zdá se, že její projev je poměrně dobře zaměřen a že přesně ví co dělá. Tady si těžko dokážu představit, že bych podával jakékoliv komentáře. Mně se líbí její hlas, projev i písničky a jediné co bych rád našel v její tvorbě je více veselejších, či pozitivnějších témat. Ale to opravdu nepovažuji za svoji kritiku. Simona zná pelhřimovské publikum již z loňského Mraufestu a tak se nepotkali žádní cizinci ve vodách Vysočiny….

    ….Koho ještě zná našinec z Mraufestu je Martin Rous. Osobnost jeho formátu komentovat vůbec nehodlám. Všichni dobře vědí o tomto pánovi, že v jeho osobě je skloubeno mnoho pozitivního najednou a to tak, že v hojné míře. Jenom namátkou bych jmenoval devizu hlasu, propracované kytarové techniky a to nejen z časů bigbítu, textové i muzikální zručnosti při výběru i realizaci témat a v neposlední řadě devizu osobnosti jako takové. Myslím, že právem Martin uzavíral již tak dobře rozjetý vlak večera….další losování a pozvání na Mraufest…takže přijďte 30.srpna…a prosím pokud možno trochu houšť....

Pytrísek

Fotil Hynek a Masírka

...doporučuji i fotky Františka Bureše